|
|
Šternberk - červenec 2004
O prvním červencovém víkendu se konal další závod seriálu FMS - tentokrát se jelo po známé trati
Ecce Homo ve Šternberku, resp. po její části. Na závody jsme připravili nový vůz, který je již na
úrovni srovnatelné s konkurenty, a tak jsme zvědaví, jak se motor osvědčí a jak si povedeme.
 
Sobota 3. července 2004
Musíme vstávat po šesté hodině - musíme včas vyjet, abysme zabrali dobré místo ke stání v depu.
Těsně po osmé hodině dojíždíme do Šternberka a usazujeme se na konci depa. Trať závodu je výrazně kratší
než trať Mistrovství Evropy - startuje se na "starém startu", trať měří 2,4 km a skládá se z dlouhých rovinek,
které končí zrádnými zatáčkami. Cíl je v mírné levotočivé zatáčce při nájezdu na novou silnici na Opavu a
Bruntál. Počasí závodům přeje - po ránu se místy válí mlha, je spíše pod mrakem, v lese, kterým se jede, jsou ještě vlhké
skvrny, ale vypadá to, že odpoledne bude již všude sucho a dobře si zajezdíme.
Na první tréninkovou jízdu vyjíždím trochu s obavami - s autem jsem moc nejezdil, a tak si ho musím nejdříve
"osahat". Hned po startu však obavy mizí - auto jede výborně, 40 koní navíc je poznat jak na rovinkách, tak v zatáčkách.
Se skvělými pocity projíždím cílem a dovídám se, že jsem první tréninkovou jízdu vyhrál. :-) To se mi ještě nikdy
nepodařilo, a tak mám samozřejmě velkou radost. Druhý trénink se nese v podobném duchu, osychající silnice umožňuje
ostřejší jízdu, a tak se i čas nadále zlepšuje.
Poprvé jako vítěz tréninku vjíždím na startovní čáru. Cítím určitou nervozitu, která však zůstává na startu se zažazením
jedničky. Už po prvních metrech si všímám, že silnice už zcela oschla a že gumy již perfektně drží, a tak mohu vyzkoušet, co
já i auto umíme. Rovinky ubíhají, zatáčky projíždím celkem slušně a souboj s časem se blíží ke konci. Při projetí cílem padají
i poslední obavy a brzdím na odstavném parkovišti. Brzdy dostaly dost zabrat, a tak jsou trochu cítit, ale jinak vše v pořádku.
Podívám se na mobilní telefon a už přichází SMS s časem - 1:42,98 - zlepšení oproti tréninku o 3 sec. Po porovnání časů zjišťuji,
že jsem 1. závodní jízdu vyhrál. A to s náskokem téměř 3 sekundy. Následuje svoz vozidel a 2. závodní jízda. Již při startu se
však stahují mračna, což nevěstí nic dobrého. Jako většina závodníků jedu na gumách na sucho a případný déšť by byl dost nepříjemný.
Už při vjezdu na start padají první kapky a začíná
foukat vítr. Již v první zatáčce cítím, že gumy nedrží, jak mají, a tak zvolňuji tempo a dojíždím na jistotu. Čas je samozřejmě horší,
ale nikdo se nezlepšil, a tak se rýsuje 1. vítězství v mé automobilové kariéře. Nahoře na kopci fouká, ale ještě neprší, a tak chvíli stojíme venku
a debatujeme o jízdě, ale pak začne obrovský liják, a tak se poschováváme do vozů a čekáme. Liják doprovází vichřice a poté i padající kroupy a my
stále čekáme, co se bude dít. Závod je samozřejmě zastaven, protože prší opravdu hodně a fučící vítr a kroupy také nejsou ideální. Čas
se vleče, ale naštěstí se pak objeví zaváděcí vůz a my můžeme jet konečně dolů. Cesta je poseta opadanými větvemi ze stromů, listím a
dalšími nečistotami, a tak místo obvyklého pohodového sjezdu kličkujeme mezi větvemi, abysme auta nepoškodili. Po dojezdu dolů se řeší
2. závodní jízda, kterou některá vozidla neodjela, a vedení závodu se s jezdci shoduje, že do výsledků se bude počítat 1. jízda, protože
se nikdo ve druhé nezlepšil a úklid trati by trval do dlouho. Chvíle volna a následuje vyhlášení výsledků. Poprvé v životě si jdu pro
pohár na stupně vítězů a hned na ten nejvyšší - samozřejmě úžasný a nepopsatelný pocit. Následuje focení a odjezd domů - samozřejmě
příjemný, s prvním pohárem.
 
Neděle 4. července 2004
V neděli se opět usazujeme na našem místečku v depu a jdeme se podívat na rozpravu jezdců. Zjišťujeme, že nám přibyl jeden velký konkurent-
Honza Jašek se svoji krásnou červenou Hondou Civic VTi - 150 koní. Hned po prvním tréninku bylo jasné, že dnes na vítězství není šance, protože
Honza zajel při svém prvním svezení na trati ve Šternberku o sekundu lepší čas než já v sobotu při své nejlepší závodní jízdě. Čas mé první
tréninkové jízdy stačil po mé chybě na třetí místo ve skupině. Druhá tréninková jízda už byla lepší a vrátil jsem se na 2. místo, které bylo
dosažitelným maximem. Následuje pauza na oběd a 1. závodní jízda. Soustředím se na start, rozjíždím, všechny zatáčky projíždím slušně a jsem v
v cíli. Čas 1:42,09 je lepší než v sobotu a potvrzuje mé 2. místo v neděli. Druhou jízdu dojíždím pomaleji, ale protože můj čas z 1. jízdy nikdo
nepřekonal ( kromě Honzy, který s obrovským náskokem vyhrál), získávám pohár za druhé místo. |
Fotky ze Šternberka |
 |
 |
 |
| |
Tento víkend přinesl neočekávaný úspěch! V sobotu vítězství a 14 bodů a v neděli 2. místo a 12 bodů. V to jsem ani já jako velký
optimista nevěřil. Uvidíme, jak se nám bude dařit v dalších závodech!
PROTO BYCH CHTĚL MOOOOOOOOC PODĚKOVAT JIRKOVI A PAVLOVI ZA JEJICH PRÁCI NA VOZE I NA ZÁVODECH!!!
BEZ NICH BY TO AUTO ASI VŮBEC NEVYJELO! :-)) |
|