|
|
Bratrušov - září 2004
Závody v Bratrušově byly poslední přítežitostí pro všechny jezdce získat body do
celkového hodnocení ve všech skupinách. Tyto závody měly přinést i vyvrcholení bojů
ve skupině N do 1600ccm, ve které jedeme i my! Rozdíl mezi 1. jezdcem v
průběžném pořadí Jardou Fikotou a 2. v průběžném pořadí Tomášem Smitalem činil pouhé 4
body, což znamená umístění ob jedno místo v jednom závodě. Možnost získat třetí
místo celkově měl kromě mě ještě Vlastimil Sedláček, který jezdí s novější verzí
Hondy Civic, se stříbrnou Hondou Civic 1,4i, jejíž eleganci podpořila ještě tuningová
firma SABY tuning. Vlasto by však musel dojet v obou závodech lépe než já, což bylo
poměrně nepravděpodobné!  
Sobota 18. září 2004
Již první pohled z okna po probuzení ukazoval, že i tentokrát nám bude počasí nakloněné,
protože paprsky sluníčka procházely jemnou ranní mlhou a za ní již bylo možné pozorovat
krásnou modrou oblohu. Než začal první trénink, mlha se zvedla a asfalt se začal ohřívat
náhlým náporem slunečního svitu! Po registraci mě čekalo první nepříjemné překvapení- v
Bratrušově totiž startovalo v naší skupině hned 10 vozů! Tolik jezdců ve skupině N do
1600ccm ještě v letošní sezóně nejelo. Tréninkové jízdy proběhly bez problémů, asfalt
byl sice ještě studený, a tak slicky ještě pořádně nefungovaly, ale na poznání a
vyzkoušení trati to bylo dobré! Po trénincích jsem se pohyboval na 5.místě, ale protože
tréninky o ničem nerozhodují a navíc jsem věděl, kde mám rezervy, připravoval jsem se na
závodní jízdy! Hned první jízda byla velice slušná - oproti tréninku jsem se zlepšil o
4 sekundy a časem 1:47, 64 poskočil po první jízdě na první místo. Překvapením byl špatný
čas Martina Milovského, který jel s Citroenem Saxo VTS - favorit naší skupiny. Do druhé
jízdy jsem tedy vyjížděl z vedoucí pozice a vzhledem k poměrně velkým ztrátám ostatních
konkurentů i s vědomím, že se nemusím moc honit. Druhou jízdu jsem zajel za 1:47,79 - o
něco pomaleji - ale protože Martin se zlepšil o neuvěřitelných 5 sekund ( příčinou byl
i fakt, že přezul se slicků, na kterých mu nevycházely převody, na normální gumy), bylo
z toho v sobotu konečné 2. místo a zisk 12 bodů. Protože Vlasto Sedláček odstoupil kvůli
prokluzující spojce, získal jsem tím i jistotu celkové třetí příčky v celém ročníku!!
Navíc mě na stupně vítězů doprovázel potlesk četné skupiny příznivců, a tak bylo sobotní
vyhlášení výsledků nejpříjemnější z celé sezóny.
 
Neděle 19. září 2004
Před nedělním závodem pole v naší skupině dost prořídlo- v neděli se nás postavilo
na starovní čáru jen pět. Mezi nimi však byli první čtyři jezdci ze sobotního závodu, a
tak měl závod slibovat opět výbornou podívanou. Po trénincích, které nepřinesly žádné
překvapení, jsme se opět seřadili na startovní čáře. Trénink vyhrál Martin Milovský s
Citroenem Saxo, který zajel čas 1:46,40, což bylo dokonce rychlejší než jeho
nejlepší sobotní závodní jízda! Bohužel už v první jízdě ve skupině do 1300ccm měl
nějaký vůz havárii, a tak veškeré ohřívání a ladění slicků, které
musí být dobře zahřáté, aby správně fungovaly, přišlo nazmar! Jako první v naší skupině
vyjel na trať Jarda Fikota s Oplem Astrou F a hned za ním jsem na startovní čáru
najížděl já. Uplynul půlminutový interval, semafor se rozsvítil, objevila se zelená a
mohl jsem vyjet! Prvních pár zatáček jsem projel vcelku slušně, ale asi ve čtvrté
zatáčce mě zastavily červené vlajky, které znamenají zpomalení a přizpůsobení se pokynům
traťových komisařů. Došlo mi, že měl Jarda asi nehodu, a dle pokynů jsem pomalu
pokračoval až k odbočce na Osikov, kde mě zastavila a odstavila stranou hasičská hlídka.
Za pár chvil se kolem nás prohnal záchranný vůz ABA a já z toho neměl zrovna příjemný
pocit. Jarda vyletěl ze zatáčky na konci rovinky, na které je zmiňovaná odbočka na
Osikov, a protože si uvědomil, že už to neubrzdí, vyjel kus po lesní cestě, která z této
zatáčky vede. Naštěstí se mu nic nestalo a oba nás svezlo vozidlo Tatra 623 dolů ke startu.
Jarda pokračoval dolů do depa a já byl hned poslán na opakovaný start. Nebyl jsem však
oblečený do kombinézy ani jsem neměl přilbu, a tak se muselo chvíli čekat. Již časový stres
nepůsobil při soustředění se na závodní jízdu příliš dobře. Nicméně jsem v pořádku odstartoval,
projel úvodní zatáčku, poté esíčko za startem a směřoval k první levé vracečce. Gumy vypadaly,
že se už zahřály, a já byl soustředěný na co nejlepší výkon. V hlavě jsem přemýšlel o zlepšení
včerejšího času a vzhledem k tomu, že jsem v této zatáčce jezdil vždycky s rezervou, rozhodl
jsem se pro pozdější brždění. To však byla osudná chyba.
Před touto zatáčkou je totiž na silnici nerovnost, která vůz trochu rozhoupala a já
měl v tu chvíli pocit, že mi auto vůbec nebrzdí. Bylo to způsobeno pohybem v tlumičích,
kdy kola na chvilku přestala kopírovat vozovku, a tak se vozidlo hnalo dále, i když
brzdu jsem měl již na podlaze. Zatáčka se rychle blížila a já vnímal diváky, kteří sedí
v zakázané zóně a kteří zjistili, že to asi nubrzdím a dávali se na útěk. Mě
nezbývalo než držet brzdu a v poslední chvíli ji povolit, natočit rejd a už jsem byl v
příkopu a narazil do stráně, která zatáčku kopíruje! Sám jsem z příkopu vyjel a v šoku
vylezl z vozu, abych zjistil, co se stalo. Byl jsem v tu chvíli hlavně rád, že se nic
nestalo nikomu z diváků! Na pokyn traťových komisařů jsem pokračoval vzhůru, ale
protože kolo dřelo o podběh, zastavil jsem se opět u hasičů na odbočce na Osikov. Znovu
jsem si prohlédl vůz, abych zjistil, co se stalo. Za chvíli za mnou vyběhl mechanik
Pavel a trochu mě po prohlédnutí škod uklidnil. Prý to nebude tak hrozné, hlavně že
jsem to přežil. Počkali jsme na hromadný svoz a vydali se dolů do depa. Přehodili jsme
kola a vydali se na cestu k domovu. Pavel trochu upravil podběh, aby kolo tak moc
nedřelo, a tak jsme v pořádku pomalu dojeli až domů. Smutný konec sezóny byl dovršen! |
Fotky z Bratrušova |
 |
 |
 |
| |
|
Tento víkend nebude patřit mezí mé oblíbené. Po slibném zisku 2.místa v
sobotu skončil v neděli skokem do příkopu. Dle svědků v oné zatáčce jsem doplatil kromě
své nerozvážnosti i na měkký sériový podvozek, na kterém jezdím! A tak jsem si kromě
ponaučení, že se nemám honit za silnějšími vozy, odvezl i poznatek, že s podvozkem budeme muset
do roku 2005 něco udělat. Že jsem si odvezl i práci na zimu, nemusím, myslím, zdůzazňovat! ;-(
|
|